Klokočov aneb Když se dobře začne… - Akademický pěvecký sbor VŠB-TU Ostrava

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

2. 9. 2014
Klokočov aneb Když se dobře začne…

Ještě než pro žáky, studenty, učitele a profesory znovu zazvonilo, vydali jsme se rozloučit s létem a prázdninami do Klokočova. Je tam krásně. Svěží zeleň, čerstvý vzduch a vlahá rosa jsou tam pořád, od 22. do 24. srpna se navíc z oken Střediska pro volný čas ozývaly více či méně libé tóny skladeb světových mistrů prokládané (dokonce někdy i) pochvalnými slovy sbormistra.

Páteční odpoledne se neslo ve znamení dlouhého vítání, vyprávění historek z léta, ale hlavně zpívání.

Protože rána bývají sice moudřejší večera, ale často ospalá, spěchali jsme se hned po snídani proběhnout na nejbližší louku. Do zpěvu nám bylo už tam, ale vzhledem k časné hodině pan sbormistr zvolil pro začátek jednu z méně náročných skladeb (Skákal pes přes oves). Ovšem my, protože ho známe, jsme moc dobře věděli, že ve zkušebně nás už šetřit nebude. S vyhlídkou procházky do místní restaurace a řízku jsme do dopolední zkoušky všichni dali maximum, a když už pro kručení v břiše nebylo zpěv prakticky slyšet, šlo se.

Osvěženi a plni nových sil jsme spěchali zpět do klubovny, abychom neztráceli drahocenný čas určený k tréninku. Naše zaujetí přitom vyplývalo z lásky k umění (to především), ale taky z představy grilovaného kuřátka, zeleniny a (přiznejme si to) dobrého vína. To všechno už na nás čekalo, a jakmile jsme zjistili, že Bude večer, už zapadá slunéčko, pustili jsme se do večerní zábavy. Samozřejmě za doprovodu kytary a zpěvu. Bohužel, protože hymnou letošního léta by klidně mohla být píseň Prší, prší, len sa leje, museli jsme se i my brzy vydat zpět dovnitř. To ovšem neznamená, že zábava skončila.

No a když jsme si uvědomili, že V hornom koncu svíťá, uklidilli jsme, sbalili a odjeli domů. Trénovat a těšit se na první ostravskou zkoušku nového akademického roku. V Klokočově je krásně. Všichni zpěváci si to moc užili a pan sbormistr taky. A přestože si možná občas v duchu říkal Bože otče předobrý! a pohled na nás byl asi místy žalostný, poslouchalo se to hezky. Tady je důkaz.

Náš repertoár je díky soustředění obohacen o výše zmíněné písně (tučně) a mnoho dalších.

Takže. Kdo se k nám přidá a příště jede s námi?

Marcela Zezulková

 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky